Léky v dnešní době užívá stále více lidí. Začíná se nám stávat, že kdykoliv nás jenom trošku něco bolí, tak si vezmeme prášek. Je to dobře? Osobně si prášek při každé příležitosti nekupuji, protože mnoho věcí se dá zvládnout jinou technikou (čaj, pocení, spánek). Samozřejmě, že jsou nemoci a situace, kdy to jinak nejde.

Často se v souvislosti s léky mluví o tom, že je to velice výnosný business. Jak to tedy je? Dřív se mi zdálo, že to tak strašné nebylo. Když se dnes zamyslíte, kolik je v televizi denně reklam na různé léky proti bolesti hlavy, různých jiných bolestech a dalších věcech. Jsme poměrně hodně dobře masírováni touto strategií. Myslím si, že v dnešní době je to opravdu velký business. Kolikrát v novinách čtete článku o tom, že různé farmaceutické společnosti si přímo platí doktory. Doktoři od nich dostávají určité odměny v případě, že předepisují jejich léky nebo dokonce přímo ten konkrétní typ léku. Jako pacient se toto ale nedozvíte a musíte věřit doktorovi, že opravdu předepisuje to, co potřebujete, nejen proto, aby z toho měl nějaké peníze navíc.

Vezměte si druhou věc, nadměrné užívání léku vede taky k tomu, že imunita lidí se oslabuje. Proč to tak je? Na to je jednoduchá odpověď. Tělo si zvykne na to, že s ničím vlastně nebojuje samo, ale kdykoliv se cokoliv i “malého” objeví, tak mu dodáte lék. V minulosti naši předči také měli různé metody, ale spoléhali se i na alternativní léčbu (bylinky, šamanství, psychika). V dnešní době je vše moc řešeno přes léky.

Pokud by tedy někdo chtěl podnikat v oboru léčiv, je to opravdu dobrý nápad. Nicméně kdo z nás by to mohl dělat? Musíte mít na to potřebné vzdělání a předpoklady. Nejde tady pouze o prodej, ale musíte vědět další věci. Nicméně samozřejmě by se teoreticky nějaká firma založit dala. Není to úplně nereálné, avšak hodně složité.

Zkrátka nekupujte si úplně na všechno léky. Zkuste jiné varianty. Farmaceutický business není to ideální. Nicméně v dnešní době to tak bohužel je. Nemůžete si myslet, že ani zdraví není o penězích. Je to smutné, ale v mnoha případech opravdu ano.

Začněme s výletem do historie, nebo spíše tam, kde se nachází nádherné památky. Město Bruggy. Jedná se o jedno z mála měst, které se zachovalo i přes období obou světových válek. Tudíž zde uvidíte architekturu starou více než 1000 let. Nadchnou vás zde barevné, dobové domečky, kanály tekoucí skrze město nebo brány, pozůstatek z hradeb, jež lemovaly město v minulosti. Prohlídku bych doporučoval začít na Grote Markt – jakési hlavní náměstí. Odtud se můžete vydat na věž Belfry pro krásný výhled na město. Chcete-li vidět město z jiné perspektivy, tak projížďka kanály je jasná volba. Heilig-Bloedbasiliek neboli Bazilika svaté krve má k vidění údajně pravou ampulku s krví Ježíšovou. Ve městě je přítomno i mnoho muzeí a když na vás příjde mlsná, nebojte se. Mají tady výbornou čokoládu, pivo a vyhlášené belgické hranolky a ano hranolky za to opravdu stojí.

Ve Flandrách je samozřejmě i nádherná příroda. Minnewater, v překladu „Jezero lásky“ vás zavede zpátky do dob středověkých, společně s gotickým kostelem na břehu a mostem z 18. století vedoucí přes vodu. V létě se pořádají různé hudební vystoupení v přilehlém parku. Rozhodně toto místo navštivte, nejlépe při rozbřesku nebo se západem slunce.

Dodengang, v překladu znamenající zákopy smrti se nachází blízko města Diskmuide. Jedná se o přibližně 1,5 kilometrů zákopů, v kterých belgické jednotky za první světové války držely němce od postupu. V těchto zákopech se dozvíte o tom, jaké to bylo v nich žít a bojovat. Každý návštěvník dostane mapu a může si tyto zákopy projít. Nechybí ani přilehlé muzeum.

Pro milovníky dob rytířů, princezen a králů je zde hrad Gravensteen přímo v centru města Gent. Myslím, že je to jeden z nejkrásnějších hradů, které můžete navštívit. Obklopuje jej vodní příkop, má několik věží zdobených vlaječkami. Hradby jsou ještě opevněny cimbuřími.

Chytré telefony, které připojujete k bezdrátovým Wi-Fi sítím, jsou primárně nastaveny tak, že se automaticky připojují k síti, která má v jeho blízkosti nejsilnější hodnotu signálu. Pokud se však pohybujete v prostředí, kde využíváte síť se slabším signálem jako první, musíte ji ručně nastavit.

V takovém případě by vám pomohla aplikace WiFi Prioritizer, která je dostupná v Google Play zdarma.  Program pracuje spolehlivě, ovšem pokud si aktuálně nepřejete, aby pracoval, stačí jej vyřadit z činnosti jediným klepnutím.

Váš soused může mít silnější router a telefon se bude přihlašovat k jeho síti

Zpravidla se stává, že používáte na jednom místě jen jednu Wi-Fi síť. Pro každého však toto pravidlo neplatí. Dnes jsou bezdrátové sítě rozšířené prakticky všude, dokonce i v autech nebo v kamerových systémech, a přístroj se pak automaticky připojí třeba k síti, kterou zrovna využít nechcete. Operační systém Android je nastaven jednotně pro všechna chytrá zařízení a jednoduše sám nedokáže posoudit, která síť má vyšší prioritu, a kam se chcete hlásit v prvořadém případě. Jednou z nepříjemných situací může být jízda autem, kdy se váš telefon připojí na kameru uvnitř vozu, namísto na samotný bezdrátový systém auta, a vy se musíte připojovat k této síti opět zdlouhavě ručně.

Program WiFi Priorizer funguje tak, že v zobrazeném seznamu bezdrátových sítí jednoduše změníte jejich pořadí od nejvyšší priority k nejnižší. Telefon se pak připojuje k sítím v takovém pořadí, jaké vy určíte. Důležité je si zapamatovat vhodné nastavení tzv. intervalu Refresh. To je doba, po jejímž uplynutí začne kontrolovat program všechny sítě v okolí a připojovat se k té s nejvyšší prioritou. Doporučena je hodnota mezi 2 a 5 minutami, příliš krátká doba zbytečně vyčerpává baterii. Může se také hodit v nastavení změnit úroveň signálu, při které se prohodí priorita přepojení k jiné síti, zpravidla je standardem přibližně třetina síly signálu (30 procent).

Pokud hodláte navštívit zajímavé město, být si jisti dobrou volbou, která nezklame, vydejte se do Londýna. Předností je bezpochyby i velmi dobrá dostupnost. Pořídit letenky lze za velmi příznivou cenu. Návštěvou Londýna nebudete zajisté zklamáni. Naopak zjistíte, že návštěvu bude třeba zopakovat. Proč? Co vše Londýn může nabídnout?
 
Kouzlo divadel a umění
 
Divadla na West Endu. Londýn je znám coby město mající jednu z nejlepších divadelních scén na světě! Významní herci právě vystupují na West Endu. Pro kulturní nadšence je to doslova divadelní i muzikálový ráj. Vybírat lze z pestré nabídky od muzikálů po činohru. Stejně tak od známých autorů i zcela nových mladých umělců a jejich debutové tvorby.
 
Zeleň i řeka Temže nacházející se ve městě
 
Londýn je městem, které se může pochlubit opravdu velmi rozlehlou sítí parků. Královské parky jsou ideální pro odpočinek a jsou rozprostřeny po celém městě. Mezi nejznámější patří zajisté Hyde Park.
 
Je jakýmsi charakteristickým znakem pro nejkrásnější evropská města vodní plocha. V případě metropole Londýn se jedná o řeku Temže. Prohlídka města z lodi na řece je velmi interesantní a nezapomenutelná. Stejně tak procházka podél řeky má své nepopsatelné kouzlo.
 
Nákupy a mnoho atrakcí zdarma
 
Londýn je věhlasný coby ideální město pro nákupy. Pro Londýn je typický obchodní řetězec Primark, kde vše koupíte za velmi příznivé ceny. Oblíbený je i obchodní dům Harrods. Zkrátka při nákupu Londýna nelze opomenout nejznámější nákupní třídu Oxford street. Na této nejznámější ulici se nachází však i jiné věhlasné značky jako je například Next, Zara, Topshop apod. Jestliže by to bylo pro někoho stále málo, lze podniknout návštěvu obchodního centra Westfield nebo Brent Cross Shopping Centre. Vše je dostupné poblíž stanice metra.
 
Pozitivní informací zajisté je, že v Londýně mnoho význačných muzeí i galerií je zdarma. Při návštěvě rozhodně nevynechejte Národní galerii či Galerii Tate.
 
Londýn aneb stále se něco děje
 
Město, které žije ve dne i v noci. Město, které zkrátka nikdy nespí. Při každé návštěvě zde i zároveň objevíte zase něco nového a zajímavého. Každý den lze si užít něco nové a neopakovatelné.

Jak bychom mohli ušetřit za vodu? Tato otázka určitě již padla v každé domácnosti. Náklady za vodu totiž mnohdy nebývají nízké. Až 2/3 vody nejčastěji proteče vanou, sprchou nebo WC. Jediné, co úplně stačí, je změnit návyky, zakoupit nějaké ty zlepšováky a věřte, že můžete měsíčně ušetřit nějakou tu korunu, která se vždycky hodí.
Určitě je každému z nás jasné, že nejvíce vody se spotřebuje při hygieně. Hned za ní je toaleta, pračka nebo úklid.

Jestliže si například takovou vanu napouštíte až po okraj horkou vodou a to opravdu obden, pak věřte, že se sice jedná o skvělou relaxaci, ale může vás to vyjít ve výsledku pěkně draho. Jen dobře, pokud vaše návyky začnou být šetrnější. Můžete tím ušetřit ročně až tisíce korun.
A co takhle již zmiňované WC? U takových starších toalet můžeme tvrdit, že nesplachujete pouze vodu, ale také peníze. Na první pohled se sice může zdát, že pár haléřů za jedno spláchnutí není moc. Ročně ale můžete spláchnout přes tisíce korun. Moderní toalety mají výhodu v tom, že mají dvojí splachování a díky tomu se ročně může ušetřit až několik stovek korun.
Za velkého žrouta je také považována pračka. Pokud vybíráte novou pračku, je dobré nevybírat podle ceny, ale podle energetické třídy. Pomoc by vám mohly energetické štítky, které musí být povinně součástí každého zařízení.

Na samém začátku jsme zmiňovali i úklid. Za úklid je v tomto smyslu bráno mytí nádobí. U něj je velký rozdíl v tom, zda používáte myčku nebo myjete ručně. Možná se budete divit, ale myčka se vám po nějaké době ukáže jako výhodnější způsob mytí nádobí. Jen vezměte v potaz časovou úsporu.
Těch nejvyšších úspor můžete dosáhnout, i pokud budete používat termostatické baterie, u kterých se teplota vody nastavuje ještě před samotným spuštěním. Umyvadlové baterie tohoto typu můžete sehnat na internetu již okolo 3000,-. Sprchové pak od 1600,-.
Už tedy víte, jak ušetřit pár korun?

Často se můžete setkat s lidmi na internetu, ať už je to pod jakýmkoliv tématem, kteří o něm neví naprosto nic, ale stejně se budou hádat a budou přispívat. Například pod prokázanou falešnou zprávou o efektivnosti nějaké naprosto běžné trávy z Číny při léčbě rakoviny se strhla diskuze. Několik rádoby školáků „Vysoké školy života“, nejrůznějších mágů a čarotajů a hledačů pravdy se stejně do morku kostí a krve hádali, že je to všechno lež, že to funguje. Vykálet rakovinu je normální, léčit se kameny je prospěšné, letadla s chemikáliemi jsou skutečná, zednáři všechno vidí. Jakmile v nějaké takové diskuzi narazíte na zednáře, Illumináty nebo reptiliány, víte, že je pro tyto lidi pozdě.

I kdyby přišla pomoc psychiatrická nebo lidová, jak se říká páru fackám, tak byste člověka už nezachránili. Ale reptiliáni a tajemné řády ovládající lidstvo jsou už za hranou, mnohem častější jsou skryté pravdy, Rusko je náš přítel a 68 byla pomoc. To je dnes mnohem častější, leč je to smutná pravda.

Mám titul z Vysoké školy života

Tím titulem je zkušenost. Zkušeností se spousta lidí „zaštiťuje“, protože je to něco, co ostatní mít nemusí a dává jim to tak výsostné postavení ukončit jakoukoliv diskuzi slovy: „nevíte, o čem mluvíte“. Často se s tímto argumentem setkáte u těch, kteří s radostí a úsměvem vzpomínají na socialismus, morální, ekonomický a hlavně lidský úpadek. Spousta lidí žila každý den tak nějak normálně, nezajímali se o politiku a svět jim přišel jasný a stručný. Kdo držel hubu a krok, toho stát nechal. A byť se tito lidé nikdy nepodívali na uranové doly, nikdy nebyli v komunistických lágrech ani nezažili, když polovinu rodiny sledovala StB, tak stejně vám budou tvrdit, jaký to byl čas rozvoje lidských vlastností.

Skryté pravdy jsou nejhorší

Často si myslíme, že ta „skrytá“ pravda, o které se nemluví, ale jenom šeptá, je ta pravdivá pravda. Ovšem realita je taková, že jakmile máte ve zprávě či textu:“ Nechtějí, abyste o tom věděli!!!“ nebo „Tohle nejde zatajit!!!“, taky „LIDI, POJĎME DO NICH!!!“, tak to můžete rovnou zahodit, protože se jedná o nějaký blábol, co někdo napsal na koleně doma.

Je jedno, jestli je to maturitní zkouška, nedaří se v některém z předmětů nebo jenom vaše dítko prostě pořád nechápe, jak fungují rovnice. S blížícím se koncem školního roku narůstá tlak, a mnoho rodičů s nelibostí sleduje, jak se z abstraktního „nejde mi matika“ stává „asi to nebude ani na tu trojku“ a hned potom „propadám“. Nebojte se, pořád se toho ještě dá spousta zachránit. Základem je kvalitní doučování. Jaká jsou kritéria kvalitního lektora?
·         Přizpůsobí se vám
·         Bude trpělivý
·         Bude látce sám rozumět
·         Dokáže vypíchnout, v čem je problém

Dobrý lektor se vám přizpůsobí. To samozřejmě neznamená, že máte právo vytáhnou svého učitele z postele uprostřed noci nebo trvat na lekcích v šest ráno, ale on by měl chápat, že každému vyhovuje něco jiného. Takže pokud se raději učíte odpoledne, a váš lektor trvá na ranních lekcích, je asi lepší najít si někoho jiného. To samé se týká prostředí. Někdo potřebuje ticho, jinému vyhovuje okolní ruch. Je to vždycky kompromis, ale jestliže pro vás je nejlepší knihovna, tak dobrý učitel nebude trvat na rušné kavárně a naopak. Na druhou stranu, někdy je dobré nechat si od něj i poradit, například pokud má pocit že příčinou vašich potíží je nesoustředěnost. S tím souvisí jiná věc. Dobrý doučovatel je trpělivý, a chápe, že problémy, se kterými se perete měsíce, se nedají napravit za odpoledne. Další věcí pak je, že pokud někdo někoho doučuje, tak by měl chápat, že dotyčný člověk nemá asi k danému předmětu úplně láskyplný vztah, a že si alespoň na začátku asi nebude moc věřit. Takže by měl být připravený na to, že uvidí nervová zhroucení, že je dost možné, že u učení budete nadávat a vztekat se a že asi hlavně na začátku bude muset i ty nejtriviálnější věci opakovat asi tak desetkrát. A aby to mohl udělat, musí látce sám rozumět. A to nejen tak, že to má načtené z knížek, ale tak, že to opravdu chápe, a umí věci přeložit do srozumitelného jazyka. Koneckonců, čtete tohle, takže číst asi umíte.

Kdyby šlo jen o to, přečíst si knížku, tak už jste to asi udělali. Ale protože potřebujete doučování, tak bude asi potíž v něčem jiném. A jeho úkol je zjistit v čem. Lektor nemusí být psycholog, ale ti nejlepší jsou tak dobří právě proto, že dokáží odhalit, co za vaše neúspěchy může: někdy je to nesoustředěnost, ze které pramení hloupé chyby, jindy vám prostě chybí základy, a někdy, ale jenom někdy, za to opravdu může lenost. Ať už je to ale cokoli, dobré doučování by vím mělo padnout na míru.